Axolotl mexický: Zařizujeme akvárium

Zdroj: www.tn.nova.cz

V minulém díle miniseriálu jsme se dozvěděli pár základních informací o zvířeti jménem axolotl mexický. Kdo se nezalekl, může s námi směle pokročit do další fáze. Ano, hádáte správně. Dříve, než si axolotla přineseme domů, musíme mu vytvořit odpovídající prostředí.

Při pořizování nádrže musíme počítat s tím, že axolotl může dorůst délky až 35 centimetrů. Je sice pravdou, že pokud mladého jedince umístíme do nádoby menší, přizpůsobí se a jeho růst se zastaví, zvíře zakrní, ale předpokládám, že chcete zvířátku dopřát to nejlepší. Minimální objem akvária je 50 litrů na jedince. Je však vhodné axolotly chovat ve skupinkách, aby se nenudili.

Pokud uvažujete nad pořízením axolotla, měli byste brát v potaz, že se nejedná o rybičky, které pustíte do vody, občas nakrmíte a tím to hasne. Axolotli jsou velice náchylní k různým onemocněním, a tak je třeba věnovat zvýšenou pozornost čistotě vody v nádrži. Doporučuje se vyčistit celé akvárium jednou za tři týdny, pokud máme filtr, jednou týdně bez něj. K udržování hygieny v akváriu nepoužíváme chemické prostředky určené k dezinfekci vody, které známe rybiček. Co se týče filtrů, je dobré zakoupit co nejvýkonější, usnadníme si tím práci. Problém však může nastat v případě odchovu, jelikož příliš výkonný filtr mláďata nasává, čímž je zahubí. V takovém případě buďto ztlumit intenzitu, nebo vytvořit bariéru, přes kterou se axolotl nedostane. Vzduchování není nutné.

Axolotl není náročný na světelné podmínky. Pokud akvárium umístíte na vhodné místo, bude mu stačit přirozený sluneční svit. Aktivní je především za šera, takže ho na nějaké velké slunění příliš neužije. Ba právě naopak, dobře se cítí v temnějším prostředí. Výhodné je proto nádrž umístit dále od okna, čímž zabráníte přehřívání vody v letních měsících a tvorbě zelené řasy. Bohužel se tak vystavíte riziku řasy hnědé. Pokud se chcete zbavit obou dvou druhů, použijte umělé osvětlení. Axolotl nepotřebuje žádné zvláštní zářivky, bohatě postačí ty od rybiček. Je však důležité dodržet simulaci reálného prostředí, tj. postupné zesilování a zeslabování intenzity světla. Kdybychom světlo znenadání zapnuli a vypnuli, způsobovali bychom tím axolotlovi zbytečný stres. Navíc mají axolotli tendence při úleku bleskově utíkat do úkrytu, a tak se může stát, že se z neopatrnosti zraní.

V akváriu udržujeme stabilní teplotu v rozmezí 14°C až 20°C, při teplotách kolem 10°C se axolotlovi zpomaluje metabolismus. Dbáme na to, aby teplota příliš nekolísala, ani nezacházela do jednoho z extrémů. Přehřátí či podchlazení způsobuje axolotlům stres a jsou pak náchylnější k chorobám. Udržení konstatní teploty může být problémem v přetopených bytech nebo na stanovišti, kam svítí slunce, obecně je však pravdou, že lépe akvárium přihřejete, než ochladíte. Pokud už ke zvýšení teploty dojde, můžeme do nádrže opatrně vkládat kusy ledu. Dáváme přitom ale pozor, abychom axolotla nepodchladili. K měření teploty jsou vhodnější rtuťové teploměry.

Na dno akvária buďto nedáváme nic, nebo volíme hrubší písek či jemný štěrk. První možnost ocení ti, kterým jde o maximální možné pohodlí při čištění. Z hladkého povrchu se kal snadno odstraňuje a  axolotlovi absence podkladu nijak zásadně nevadí. Co si ale budeme povídat, nádrž musí také nějak vypadat. Pokud zvolíte dno s kaménky, počítejte s tím, že je bude axolotl požírat. Děje se tak i v přírodě a axolotlovi pomáhají při zažívání. Malé kameny nevadí, větší jak 2 centimetry už jsou problém. Také dáváme pozor, aby nebyly přítomny ostré hrany, zvláště u větších kusů kamenů. Pokud bereme štěrk přírodní, například z potoka, před vložením do akvária ho důkladně propereme v horké vodě, abychom tak zamezili zavlečení bakterií.

Co se dekorací týče, můžeme používat ty samé, jako známe od rybek. Stejně jako u podkladu však dáváme pozor na ostré hrany, o které by se mohl axolotl poranit. Pozor si dejte i při vytváření různých tunelů a prolézaček. Axolotl by v nich měl mít dostatek prostoru, jinak hrozí zaseknutí a utonutí. Důležitou součástí axolotlího příbytku je rostlinná sekce. Ta poskytuje zvířeti možnost úkrytu a poskytuje i skrýš před intenzivním světlem. Rostliny můžeme dávat jak umělé, tak živé. U živých ale počítejte s tím, že je axolotl svým rejděním nejspíš zničí. U umělých opět překontrolujte hrany, zda se o ně axolotl nemůže při hře pořezat. Při výběru rostlin se orientujeme na ty, které vytváří hustý porost, ale zároveň se nerozrůstají v sítě (Mriophyllum), do nichž se může zvíře zamotat. Rovněž plovoucí rostliny (Pistia stratiotes) necháme raději pro rybičky, protože zmenšují plochu, kde se může axolotl nadechnout. Obecně platí, že méně je někdy více, proto i část osázená rostlinami by měla mít přiměřenou rozlohu.

Takhle nějak to pak ve výsledku může vypadat. / Zdroj: www.aquapage.cz

Úspěšně jsme zařídili nádrž. V dalším dílu se blíže podíváme na to, čím axolotla krmit.

Axolotlí seriál:

1. Axolotl se představuje
2. Zařizujeme akvárium